Recenze

„Pokud chceš být silnější než kdokoli jiný, nepodlehni slabosti ve svém srdci. Tvůj skutečný nepřítel jsi ty sám.“ Japonsko se toho nebálo a společně s TBS vypustili takovou návnadu, že se chytilo hned několik známých streamovacích platforem, díky čemuž jsem na to narazil ihned v den vydání. A se samurajskou tématikou? To je výhra, a ne ledajaká. Není to jako ty poslední dobou skromné snímky, ale konečně jde o snahu se vrátit do éry live action Rurouni Kenshin. A to s jediným rozdílem, který možná fanoušci akce úplně nepřivítají, ale příběh sazí i na lidskost, emoce, rodinu a přátelství. Takže někdy máme příjemný klid a nádhernou atmosféru, kde v Šieikan dódžó zažíváme kopec srandy. A někdy máme brutálně krvavou lázeň. Příběh je celkem povedený, i když jde poznat, že jde vlastně o součást něčeho většího, protože tento příběh je prý v předloze pouze prý sotva úvodem. Takže zřejmě jde o vytažení toho začátku a udělit mu hlavu a patu. Zkrátka jde tedy o zrození jednotky Šinsengumi a rozdílné názory uvnitř ní. A myslím, že to fungovalo skvěle. Celá ta samurajská rodina je samozřejmě skvělá a sympatická, ale co Go Ayano a jeho postava Serizawa Kamo? Za mě jde o jeho nejlepší roli vůbec! Scény si kradl jen pro sebe. Stačí si zapálit cigáro a říct pár namachrovaných řečí, což tohle s tou jeho aurou tvoří něco neskutečného. Výborná postava! Neuvěřitelné charisma! Z počátku to vypadalo, že se vše bude motat převážně kolem jedné postavy a zbytek týmu z dódžó bude v pozadí, ale naštěstí se tohle nestalo. Každá postava tam něco předvedla, každá tam měla nějaký cool moment, viz třeba kosení lidí s opravdovou kosou. A pokud to třeba nebyl akční kousek, tak daná postava dostala také svůj flashback. Ten dokonce dostala jedna z menších záporných postav, což mě mile překvapilo a byl jsem tak rád za to, že tvůrci skutečně myslí téměř na všechny. Váhu to mělo neskutečnou. Z některých postav dokonce mrazí, mluvím tu o jednom velkém Řezníkovi, ten měl neskutečný pohled. Není to žádné fantasy, ale pár pidi triků by se našlo, převážně Serizawova technika, a tohle malinké nahlédnutí za hranici nemožného se mi líbilo. V příběhu se mihnou nějaké ty zrady v politikaření, což já jako jednoduchý divák moc nemusím, ale ten styl toho, že se to vyřeší pomocí dvou vět vypravěče, to bylo příliš rychle ukončené, ale to je snad jediné. Teď už snad chybí zmínit akci a vizuál. Kamera je tak křišťálová, a když se zrovna odehrává něco na barevném pozadí, tak to je prostě slast pro oči. Tady je vidět, že Japonci se nebáli použít penízky a proto to tak nádherně vypadá. Po akční stránce je to bombastické. A je tu toho vážně dost. Možná může někdo být zklamaný, že tady neuvidíme žádné velkolepé bitvy s nějakou armádou. Tohle spíše míří na skromné souboje a duely, někdy 2V2, ale je to radost. Ale jedna velká bitva se tu najde, a tento díl je asi tím nejlepším. Choreografie je naprosto špičková! Když se té akce ale nahromadí, i přes ty peníze je tam vidět, že něco zasmrdí efekty, ale musíme vzít potaz, že tohle je televizní seriál. Žádný velký blockbuster do kin. Takže tohle odpouštím automaticky. A když se do té nablýskané kamery a parádní řežby přidá ten suprový soundtrack, tak je to kombo jak prase! Ať už jde o hlavní znělku, nebo energetickou hudbu při soubojích, nebo o hned vážné dělo při prvním dialogu v úvodu. Yoshiaki Dewa zandal luxusní skladby, nejvíce žeru Chiruran Dandara. Naprosto ale chápu, že se takový počin někomu líbit nebude, že to pro někoho bude nuda, ale proč být zklamaný po porovnání se Šógunem? Kdo by to proboha s ním srovnával? Vím, že to vychází z historických událostí, ale kdo by proboha porovnával mangu s knížkou? Zrovna tyhle a podobné závěry jsou mi záhadou. Naštěstí jsem na té druhé spokojené lodi. Manga je téměř nekonečná, ale třeba ještě další dvě řady bych si celkem rád dal. Bylo by super spatřit katany proti střelném zbraním. Asi bych dal normálně čtyři hvězdy, ale díky té nevídané kvalitě na japonský TV seriál a mé dětské radosti přidávám jednu navíc. Mé hodnocení: 9/10